WORLD OSHU KAI FEDERATION

mistr Kenyu CHINEN je v OSHU-KAI technický ředitel

S cílem předávatt dále tradiční znalosti se učil u svých velkých mistrů. Mistr Kenyu CHINEN byl ve Francii poprvé v roce 1975. V roce 1976 pak definitivně opustil Japonsko a začal žít v Paříži.

Nyní má 9. Dan v Karate a 8. Dan v Kobudo a pokračuje v učení Shorin-Ryu Karate-Do mistra Katsuy Miyahiry (10. Dan). Mistr Miyahira je přímým žákem  mistrů Chibany a Motobu.

Mistr Kenyu Chinen je v evropě oficiálním představitelem  Shorin-Ryu Karate-Do a Kobudo Federation z Okinawy. Vytvořil asociaci zvanou WORLD OSHU-KAI FEDERATION za účelem vytvořit seskupení všech karate a kobudo žáků, následujících jeho učení.

OSHU-KAI znamená „škola původních technik“.

HISTORIE KARATE

Abychom správně porozuměli podstatě karate, musíme se zaměřit na ostrov Okinawa. Je to největší ostrov souostroví RyuKyu, které se rozkládá mezi Taiwanem, Japonskem a Čínou. Toto souostroví čítá kolem 70 ostrovů. Od 10. století zahájila Čína s Ryukyu obchodní styky. Mnoho Číňanů tehdy přišlo na Okinawu a mezi nimi několik expertů na Kenpo. Umění a tradiční kultura tohoto ostrova nese znaky čínského vlivu. Od 16. do 19. století byla Okinawa ohrožována konflikty mezi Japonskem a Čínou. Tyto dvě země střídavě vládli souostroví. Pokaždé byla zaváděna vojenská tyranie, zakazující všechny zbraně, aby se zabránilo rebelii.

A právě v tomto období se objevily bojové techniky holýma rukama potají předávané od mistrů jejich žákům. Tréninky se konaly převážně v noci a byly založeny jen na effektivních výsledcích. Pevná vůle, utvrzená hrozným chováním útočníků (okupantů), kombinovaná se snahou o přežití nedávala možnost předvádění a atraktivitě.

Tato metoda boje s holýma rukama byla na Okinawě později nazvána KARATE.

Toto umění vzniklo v oblasti tří měst: Naha, Shuri a Tomari. Tato města dala vznik třem hlavním stylům. Naha-Te se rozvíjelo v oblasti hlavního přístavního města Naha,  které bylo velkým obchodním centrem. Tuto metodu boje šířili bojovníci Sakiyama (?-1819), Arakaki Kamadeunchu (1840-1920) a Kanryo Higashionna (1851-1915). Naha-Te je také známé jako Shorei-Ryu (“inspirativní“ styl), což se vyvinulo na Gojo-Ryu a Uechi-Ryu, které nyní patří mezi styly okinawského karate.

Shuri-te byl styl, který vznikal v oblasti města Shuri, starém Okinawském hlavním městě. Bylo to místo, kde žil král a aristokracie. Shuri-Te je nyní na Okinawě známé jako Shorin-Ryu (=styl z malého lesa), které pak položilo základy Shotokanu a Wado-Ryu v Japonsku.

Tomari-Te se začalo cvičit ve vesnici zvané Tomari. Ta se rozléhala nedaleko města Shuri a byla obývána především farmáři a rybáři.

V historii vývoje karate jsou však nejdůležitějšími styly Shuri-Te a Naha-Te (Te=ruce).

Shuri-Te má původ v čínských bojových technikách ze severu Číny. Vzniklo převážně z Shaolin Kenpo. Je dynamičtější a rychlejší s přirozeným dýcháním. Při obranných akcích využívá úhybů.

Naha-Te je styl pocházející z čínských bojových technik z jižní Číny. Klade důraz na dýchání a kontrolu Ki (vnitřní síly), čímž se podobá taoismu

Tyto dva styly se k nám dostaly díky mistrům, kteří předávali své znalosti získané od jejich starých mistrů.